Ionty vápníku jsou nezbytné pro život buněk našeho organismu, ovlivňují funkci membrán, podílí se na přenosu nervových vzruchů, zprostředkovávají svalové kontrakce, ovlivňují funkci různých enzymů atd. Vápník se ukládá do kostních krystalů, kde společně s fosfáty ve formě hydroxyapatitu vytváří anorganickou část kostní tkáně. Na povrchu těchto krystalů jsou ionty vápníku trvale směnovány za ionty sodíku nebo vodíku. Kostní a zubní tkáň je rezervoárem cca 99 % všech zásob tělesného vápníku.
Vstřebávání vápníku je největší v dětství. S přibývajícím věkem a případně s nedostatkem vitaminu D klesají adaptační resorpční mechanismy a absorpce se snižuje. Může docházet k negativní vápníkové bilanci.
Nejvhodnějšími zdroji vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, ze kterých člověk získává v průměru 56 % denní spotřeby vápníku. Přítomnost laktátu v těchto výrobcích pozitivně ovlivňuje vstřebatelnost vápníku. Vstřebatelnost vápníku naopak zhoršují oxaláty (špenát, fazole, červená řepa), fytáty a vysoké množství vlákniny ve stravě (cereálie). Vstřebávání vápníku ovlivňují i léky: tetracyklin, H2 blokátory, kortikoidy. Dalšími minoritními zdroji vápníku je zelenina a obiloviny (dohromady kolem 20 %).
Často se můžeme setkat s intolerancí mléčné stravy a deficitem laktázy (12-24 % populace). Intolerance mléčné stravy je velice individuální dle množství laktózy ve stravě. Riziko osteoporózy u nepoznané a neléčené intolerance je poměrně vysoké, uvádí se okolo 70 %. Jídelníček je pak třeba upravit na míru, dle tolerance a vápník suplementovat. Nejvyšší obsah laktózy najdeme v mléce a jogurtu. Jsou preferovány zakysané mléčné výrobky, u kterých se vlivem laktobacilů a mléčného kvašení laktóza spotřebovává. Je třeba si uvědomit, že u nemocných s projevy laktózové intolerance může laktóza příjem vápníku snižovat (průjmy, zvracení).
Obsah vápníku v některých potravinách (100 g):
| Potravina | Obsah Ca | Potravina | Obsah Ca |
|---|---|---|---|
| Mléko | 120 mg | Sója | 150 mg |
| Jogurt | 140 mg | Mrkev | 30 mg |
| Tvrdý sýr typu ementál 45% | 840 mg | Jablko | 6 mg |
| Vepřové maso | 8 mg | Mák | 1200 mg |
| Kuřecí maso | 10 mg | Chléb | 23 mg |
Příjem vápníku má vliv na kvalitu kostí. Během růstu se v těle nahromadí 1-1,4 kg vápníku. Vápník se vstřebává v tenkém střevě, a to dvěma mechanismy. Aktivní vstřebávání v duodenu závisí na dostupnosti kalcitriolu (1,25 -dihydroxyvitaminu D). Pasivní vstřebávání probíhá v celém tenkém střevě, ale pouze při dostatečném přísunu vápníku. Mezi příjmem vápníku a kvalitou kostní hmoty je přímá souvislost.
Doporučovaný příjem vápníku dle věku:
| Věková skupina | Denní potřeba Ca v mg |
|---|---|
| Dospívající | 1300-1500 |
| Dospělí do 50 let | 800-1000 |
| Dospělí nad 50 let | 1200-1500 |
| Těhotné a kojící ženy | 1200 |
Příjem vápníku v běžné populaci je nižší, udává se v rozmezí 500–700 mg/den. Pro ilustraci, denní příjem vápníku z potravy obnáší např. konzumaci 1,2 l mléka, 1 kg jogurtu nebo 0,4-0,5 kg sýra denně.
Pokud nelze dosáhnout požadovaného příjmu vápníku stravou, je vhodná suplementace vápníku. Nejvýhodnější je kalcium citrát. Vysoké dávky vápníku podané najednou snižují vstřebatelnost, proto by jednotlivá dávka vápníku neměla překročit 500 mg. Nejvýhodnější je užívat vápník ve večerních hodinách, protože tak snížíme noční zvýšenou hladinu parathormonu a ovlivníme příznivě osteoresorpci.
Výživa hraje důležitou roli v prevenci osteoporózy a je součástí léčebného programu osteoporózy. Celoživotní adekvátní příjem vápníku a D vitaminu spolu s fyzickou aktivitou příznivě ovlivňuje kostní hustotu.
Reference: